Orienťák v Kalifornii
23. 4. 2018 | Dominika Plochová
Tak jsem si místo oblastního mistrovství ve sprintu odskočila na jeden menší orienťák cca 2 hodiny jihovýchodně od San Francisca, s tím, že ty americký orienťáky (už někdy někdo o nějakým slyšel?) pěkně vyškolím, jak se to správně běhá, a oni nakonec parádně vyškolili mě. Myslím, že mám za sebou asi nejnáročnější o-závod v životě!
V Pacheco State Park si místní klub (tj. BAOC - Bay Area Orienteering Cub) uspořádal prakticky takový klubový přebor (co do počtu to byla taková PZL, když to nějakému smolaři pořadateli koliduje s LOBama, Jarním pohárem a jarňákama najednou, takže asi tolik lidí, co se nás tradičně schází na Štěpána ve Hvězdě...). Na výběr bylo ze čtyř tratí, a bylo jasný, že asi ty Amíky nebudu školit na nějakejch fáborkách, že jo. Nejdelší trať (12,5 km, 800 m, 39 kontrol) byla jasná volba, vždyť PZL bývá i dvakrát delší. Tady navíc byla možnost tři naprosto různé kontroly přeskočit!
No jo, jenže PZL se běhá v zimě, v lese, jsou tam cesty, není tam všude (ale úplně všude!) tráva do půli stehen, díky které ve svazích nejen že nejsou vidět kontroly, ale ani třeba ty šutry, u kterých ty kontroly mají být, a ani to převýšení nebývá pokaždý tak hrozný (nebo se to oběhne po tý cestě, že jo...). Jak vám mapa může napovedět, tady by jeden lesa pohledal. A když je krásně jasno a sluníčko pálí ostošest, jako to tady v Kalifornii bývá, tak takový běhání po loukách, to vás brzo přejde všechna legrace...
Ale pěkně popořádku. Start byl hromadný. Na jedničce jsem byla druhá hned za nějakým dorostencem a nechápala sem, kde se ti lůzři flákaj! Čtyřku jsem omylem o hrozně moc (v reálu nebyla cesta, po který jsem chtěla bežet, a běžela jsem po jiný, která mě dovedla skoro až k pětce...) přeběhla, tak jsem jí rovnou přeskočila, ač to bylo dost k ničemu. Na osmičce byla první z pěti občerstvovaček (dva menší barely s vodou), a dost mě zachránila (stejně jako ty zbylé čtyři). Tou dobou už mě pár těch lůzrů předběhlo a další mi dýchali na záda... Začínala jsem tušit, že to školení asi spíš odložím na někdy příště... Nejsem úplně dobrej taktik, tak jsem přeskočila kontroly 10 a 11, abych to přeskakování měla z krku a nemusela o tom dál přemýšlet. Místo toho jsem přemýšlela o tom, kolik toho mám ještě před sebou, že je děsný vedro, už teď vůbec nemůžu a bude hůř... Na 14ce jsem se zapojila do vláčku (tou dobou dokonce asi i vedoucího!) asi pěti chlapů a uklidňovalo mě jen to, že stejně jako já vlastně prakticky neběželi a jen pochodovali. Do kopce se moc běžet nedalo, z kopce člověk tak nějak klopýtal ve snaze nezabít se a rovina tam žádná nebyla, max. nějaký ubelhaný traverzy. A všude ta děsná tráva! Na 25ce byl u kontroly had. Slepýš to nebyl. Mrtvej taky nebyl. Naopak byl celkem v pozoru. Kdybych ještě mohla, asi tu kontrolu vynechám, i když sem byla si pět metrů od ní. Spoluběžci mi doporučili, ať ho obejdu (jakobych mu plánovala jít podat ruku...) a jsem v klidu. Oni byli. Tak jsem je poslechla a žiju. Tam mě taky doběhl chlap s ženskou (ta mě hodně znervózňovala!), kteří zatím nic nepřeskočili. Moc dlouho sem je neviděla. Pak už se to aspoň začalo vracet zpět na sever k cíli, ale furt mi konec přišel totálně v nedohlednu. Myslím, že až někam ke 37ce jsem neudělala snad jediný krok běžmo a i ta chůze neskutečně bolela, chvilkama jsem vrávorala jak v posledním tažení (ve kterým jsem vlastně byla)! Když jsem se dostala do cíle, byla jsem šťastná jako nikdy!
Vyhrála to ta ženská, co mě předbíhala (a znervózňovala), co vlastně nebyla ženská, ale chlap. Nejdelší trať kromě mě žádná jiná žena nešla (nebo byla v době vyhlášení ještě na trati). Vítěz to šel něco málo přes dvě hodiny a přeskočil kontroly 29-31, druhý v pořadí šel zase z 26ky rovnou na 30ku. Já to šla 2,5 hodiny a mé taktické mistrovství už znáte...
To, že zážitek nemusí být pozitivní, hlavně když je silný tady platilo dvojnásob, na trati bych vám na to ale asi nekývla... A až zas dostanu nápad běžet orienťák v nějakejch teplejších krajích, poraďte mi prosím ať si vezmu opalovací krém, abych neměla celej ksicht rudej jak jahody jako právě teď!
