Velikonoční soustředění v Bezdědicích
3. 4. 2018 | Matěj Šubrt
Letošní velikonoční soustředění bylo, na rozdíl od těch předcházejících, téměř výlučně kotlářácké. Bydlelo se tradičně (jak už název připomíná) v Bezdědicích, tentokrát muselo být v obou pokojích ještě o 5 matrací víc, aby se všichni vůbec vešli.
Ve čtvrtek, po odjezdu z konce světa (rozuměj Letňan), jsme přijeli na první trénink do Mšena (ještě většího konce světa). Na mapě poseté šváby se běhaly krátké sprintíky. Následně jsme přejeli do Bezdědic (úplně největšího konce světa), kde už na nás čekal teplý oběd, který už ale několikátý rok netvořila tradiční sekaná (více o Dominině kažení tradic se dočtete dále). Po obědě následoval trénink - tentokrát dva spojené okruhy na mapě bez cest. Po něm byla večeře a šlo se spát.
Následujícího dne byla 1. etapa Velikonoc, a jelikož začínala ve 12, nebyl po ní už žádný další trénink, jen se hrály hry v Bezdědicích. Večer se rozebíraly postupy a protahovalo se.
V sobotu jsme vstávali už v 7, abychom stihli start 2. etapy. Ta ale byla pořádně dlouhá, a proto většina účastníků pojala odpolední trénink na vrstevnicovce spíše jako výklus. Večer opět proběhly rozbory postupů a protažení.
Nedělní etapa byla podobně dlouhá jako sobotní, takže když jsme konečně po vyhlášení odjeli z větrného schromaždiště sbírat oficiální trénink, dopadlo to jako procházka lesem s bolavýma nohama. Mladší část šla místo sbírání na krátký výlet. Po návratu jsme šli hledat vrbu, jenže se ukázalo že ve skalách jich moc neroste a ta, ze které jsme trhali loni stihla za rok chcípnout (ne umřít, chcípnout). Nakonec jsme tedy (až na Huberta, který si "pomlázku" udělal z topolu) skončili u smuteční vrby na zahradě. Večer se opět protahovalo a probíraly se postupy.
V pondělí ráno kluci vyšupali holky, dostali vejce, všichni se najedli a odjeli na trénink, kterým (jak stále ještě věřili) měl být pomlázkový běh. Jenže Domina, již zatvrzelá kazička tradic (viz. výše) naplánovala naprosto nepomlázkové štafety pod Bezdězem. Nutno ale uznat že postaveny byly celkem zajímavě. Pak jsme se vrátili, sbalili, uklidili, najedli se a odjeli zpátky do Prahy.
Soustředění nakonec dokonce proběhlo i v relativně pěkném a slunném počasí, což ve čtvrtek předpověď rozhodně nepředpovídala, takže se opravdu vydařilo.
Přesvědčit se můžete třeba v rozsáhlé fotogalerii.