Švédsko 2018
6. 5. 2018 | Milan Malačka
Jako už tradičně, i letos se pražské orienťácké TSM (tréninkové středisko mládeže) vydalo na zahraniční soustředění do Švédska, spojené s účastí na Tiomile (což je jeden z největších a nejznámějších štafetových závodů na světě). Protože to Kotlářáckému dorostu běhá báječně, měli jsme na soustředění hned 6 zástupců - Martina Klašku, Milana Malačku, Tondu Švarce, Majdu Škáchovou, Dorotku Tichou a Elišku Poborskou.
Povětšinou jsme odjeli už v pátek 20. dubna, abychom si na místě zaběhli ještě seznamovací trénink a byli připraveni na závod Švédské ligy v terénech mistrovství světa 1968, který byl na programu v neděli. Pár z nás zůstalo ještě na oblastní mistrovství ve sprintu ve Slaném, a dotyční díky tomu vlétli do severského terénu úplně bez přípravy a ještě hodinu po svém startu. Kdo neměl ve výsledcích hodinu navíc, mohl si doběhnout pro dobrý výsledek - to dokazují 4. místo Majdy v D18, 5. místo Dorotky v D16 a 8. místo Tondy v H16.
Zbytek týdne jsme strávili v okolí klubovny klubu OK Kolmården poblíž Norrköpingu, mj. v terénech O-Ringenu 2019. Dennodenně jsme absolvovali jeden až dva tréninky ve spoustě podob - na programu byly okruhy, dva nočáky, hromaďák, nácvik dlouhých postupů, držení linie a tréninky připravené švédskými hostiteli. Švédské terény jsou dost odlišné od těch českých, mnohem členitější a pro orienťáky složitější, takže ani desetiminutové chyby nebyly vůbec vzácné. Když se zrovna netrénovalo, vyrazili jsme si na procházku po zmíněném Norrköpingu, nebo se v okolí klubovny zabavili fotbálkem či lezením po slackline, ti otužilejší pak koupáním v jezírku, které při tamních teplotách div nezamrzlo.
Většinu pátečního odpoledne jsme pak strávili posloucháním rad trenérů na téma Tiomila - jak nabíhat startovní zatáčku, koho se držet a kdy mapovat sám, jak předat mapu dalšímu úseku, atd. V sobotu ráno už jsme se přesunuli k městu Nynäshamn, kde se letošní ročník konal. Dopoledne byly na programu štafety dětí a dorostu, tedy naše hlavní disciplína. Protože mohly týmy nasadit dva chlapce a dvě dívky v libovolném pořadí, všechna umístění se v průběhu závodu citelně měnila a až do posledních metrů nebyl žádný výsledek jistý. TSM Praha postavilo celkem tři štafety. Ta nejlepší se po urputném boji prodrala pořadím ze 191. místa až na 20. příčku! Její součástí byli i Milan a Dorotka, oba ale zaběhli horší čas na zdvojených úsecích (kde běží dva běžci stejnou trať zároveň a počítá se jen lepší čas). Druhá štafeta bez DKP účasti skončila 37. A třetí, s Eliškou a Tondou v sestavě, nakonec doběhla na 53. pozici. V českém poháru by se možná nejednalo o žádné kvalitní umístění, ale v konkurenci dalších 330 štafet, většinou plných zkušených švédských závodníků, jsou všechny naše výsledky skvělé!
Později odpoledne proběhl ještě závod žen. Ze závodnic, které ještě spadají do českých kategorií D18/20 (což už Švédi nepovažují za dorost), jsme také složili jednu štafetu - jejíž součástí byla i Majda. Po čtvrtém úseku holky figurovaly na 191. místě, nakonec nedokončily. Večer pak už odstartoval mužský závod, i se štafetou TSM. Zúčastnilo se plno českých i světových hvězd a nejlepší týmy měly na soupiskách samá zvučná jména. Jen sledování závodu bylo úžasným zážitkem, celou noc ale nevydržel snad nikdo (celá štafeta má deset úseků a vítězové doběhli až další den dopoledne v čase asi 11,5 hodin). Naši muži po celkem vyrovnaném výkonu skončili na 123. místě, Martin běžel jeden z úseků štafety OK Tumba a doběhli 247.
Myslím, že celé soustředění se hezky vydařilo, i počasí nám vyšlo (tedy aspoň na chladné severské poměry), zranění bylo prý o dost méně než jindy a zábavy jsme si užili až až. A za rok určitě jedem zase!
