Zmrtvýchvstání MČR na dlouhé trati

24. 9. 2019 | Milan Malačka

Píše se sobota 21. 9. 2019 a louka u Hraničné v katastru Janova nad Nisou se připravuje na nápor 1200 závodníků, kteří ji využijí jako své zázemí pro individuální vrchol podzimní sezóny - Mistrovství České republiky na klasické trati, které právě klepe na dveře.

Ač členové dospělé reprezentace v předzávodních rozhovorech avizovali, že podzimní část mezinárodní termínovky je plná sprintů a krátkých tratí a oni tak na "pouhé" MČR nehodlají cílit přípravu, stejně se na bedně v elitních kategoriích nikdo jiný nakonec neobjevil. Pomohla jim prý snad i několikatýdenní příprava na letošní MS v tvrdých norských terénech plných borůvčí. Ostatní, kteří se s borůvčím potkali maximálně prostřednictvím poutavého pořadatelského promo videa, se museli spoléhat na jiné kvality.

Sobotní kvalifikace proběhla v severovýchodní části mapy, tratě nás dovedly z Janova do Bedřichova a nazpátek. Obávaného půlmetrového borůvčí bylo minimum, ale pár vykutálených dohledávek v rozplizlém porostu se stejně našlo, tratě nabídly i zajímavé volby postupů.

V dorosteneckých kategoriích svou dlouhodobě dobrou formu prokázal maďarský tým, který v několika rozbězích obsadil přední příčky. Vychvalovat jejich rychlé nohy ale nemůžu, neboť nám jejich účast zcela subjektivně spíš uškodila. Lepší konkurence je sice super, ale česká pravidla dávají cizincům až moc práv. Zabírají cenná místa v áčkovém finále, které pak nemohou běžet Češi. Klidně se tak může stát, že Maďaři, Poláci a další zaplní všech dostupných 18 míst - komu by pak ale byly udíleny medaile, zůstává záhadou - daly by se maximálně věnovat na Tříkrálovou sbírku... V dorostu je pak takové vyšoupnutí z A-finále ještě pikantnější - účastníci B-finále nejen, že nemohou získat medaile, ale musí tvrdě bojovat i o licenci A, kterou dostane jen několik prvních jedinců. Přesně takovou smůlu měl i Tonda Švarc v H18A, který za branami zůstal jen o 30 vteřin. Za celou sezónu je to navíc poslední možnost, jak áčko získat - takže když ho člověk pořád nemá (přesně jako Tonda), jde fakt do tuhého.

Tahle prekérní situace může samozřejmě mít i přesně opačné vyústění. Obzvlášť dramatické je těsně nezískat áčko díky výkonům v žebříčku B a pak ze sebe na klasice vydat úplně všechno a procpat se tam do nabitého finále, a tak si licenci za pět minut dvanáct zajistit. Přesně tenhle heroický výkon se v H16C povedl i Albertu Marešovi, který tak na poslední chvíli rozšířil řady kotlářáckých áčkařů roku 2020. Velká gratulace!

Zbylé příběhy z modrobílé výsledkové listiny už nemají takový nádech dramatičnosti, stejně ale vedly k výborným výsledkům. Tedy možná až na ten můj, který byl už komentátory na místě třikrát označen za velké překvapení a po právu počastován mnoha nepěknými výrazy od paní šéftrenérky.

Pro pěkná umístění si v sobotu ještě doběhli:

6. Dorotka Tichá v D16A

5. Eliška Poborská v D16B

2. Majda Škáchová v D18A

8. Ája Voltrová v D20B

9. Peťula Snížková v D21B

11. Kristýna Kolínová v D21D

1. Lúca Janatová v D35

6. Zuzka Jiřištová v D35

1. Katka Mullis v D40A

9. Ivana Mrázková v D60

12. Vojta Illner v H21D

7. Jarda Tomeš v H35A

4. Jan Kolín v H40A

4. Jirka Mrázek v H40B

2. Jakub Illner v H50A

7. Pavel Stehno v H70

 

Slunečné počasí vybízelo ke strávení volného odpoledne procházkou po horách - a s ostatními dorostenci jsme si nechali říct, "dobyli" rozhlednu Královku a udělali si hromadnou fotku s Kamilem a Milošem (ti dva z naší přítomnosti úplně chrochtali blahem :P). Dá se dokonce říct, že se konalo i předzávodní protažení, protože prosmýknout se podkrovním prostorem, kde jsme pro tuhle noc našli útočiště, byl docela akrobatický oříšek - strop byl v nejvyšším bodě asi tak metr nad zemí.

Neděle už patřila finálovým závodům. Respekt vzbuzovaly už parametry cesty na start, která, jak se ukázalo, vedla až na sídliště v Jablonci nad Nisou. A co teprve délky a převýšení samotných tratí - ty slibovaly, že snad nezbude jediný kout prostoru, kam se závodník nepodívá.

Tradičně nejprve vyběhli do lesa závodníci veteraniády a také B, C a D finále MČR. Chtělo by se říct, že tahle část startovního pole si v klidu proběhne svou trať a pak se pohodlně usadí před velkoplošnou obrazovku a bude sledovat medailové derby. Opak byl ale pravdou - líté boje, v nichž hrály hlavní role modrobílé barvy, se odehrávaly už od počátku.

Vidět byly hlavně naše silné ženy. V královské disciplíně orientačního běhu ukázaly svoje kvality Lúca Janatová, která brala stříbro v D35 a Katka Mullis, bronzová v D40. Čest krásných mužů zachránil Jakub Illner, který pro sebe urval bronz v H50. Krásné výsledky v TOP10 přidali i Zuzka Jiřištová (5. v D35), Ivana Mrázková (10. v D60), Jan Kolín (6. v H40), Jirka Mrázek (9. v H40), Pavel Stehno (7. v H70) a Zdenko Procházka (6. v H75). Výsledky jiných než A-finále bych nekomentoval, kdyby si ale Tonda Švarc svým skvělým výkonem v H18B nevyběhl licenci A na příští rok, jak už jsem naznačil výš. Gratulace!

Mezitím začali dobíhat první závodníci hlavních kategorií a divákům bylo jasné jedno - že si to ti dotyční v lese užívali až moc dlouho. V hluchých chvílích promítali pořadatelé na velkoplošné obrazovce orienťácký kvíz (mimochodem vcelku originální a zábavný způsob, jak zabít čas). Měl ale jeden háček - na otázku "Kdy naposledy se na Maliníku konalo MČR na dlouhé trati?" nenabídl správnou odpověď. Tou, jak se nakonec ukázalo, byl rok 2019. Ač byl totiž stavitelem Honza Picek, jméno zejména v orienťáckých bafuňářských kruzích dobře známé, tratě nenapasoval úplně do všech škatulek, do kterých by se povedeně postavená mistrovská trať měla vejít. Možná jsem puntičkář - vždyť všude byla spousta záludných dohledávek, volby nutily přemýšlet a nenabízely příliš mnoho nudných obíhaček, terén kladl největší odpor, jaký mohl, a stehna ke konci trati chytala ty správné křeče, jak se na klasice patří - tak co je za problém?

Nejlépe by vám to vysvětlili asi chlapci z kategorie H18, kteří v lese strávili 78 minut místo 60, nicméně ani jedna z mistrovských kategorií nedokázala stlačit vítězný čas blízko k tomu předepsanému. Výjimkou byla Terka Janošíková v D20, která přetáhla jen o 2 minuty. Moc tedy nechápu, proč je součástí platných předpisů i dokument se směrnými časy, když si z něj stavitelé dělají spíš trhací kalendář…

Součástí tohoto předlouhého utrpení byly i modrobílé barvy, z nichž se do nejlepší desítky dostaly i Majda Škáchová (7. v D18) a Dorotka Tichá (9. v D16)!

No a samozřejmě nemohu opomenout ani nemalou skupinku Kotlíků, kteří dobře vědí, že jejich ambice míří výš než jen na mistra republiky, a tak se rozhodli MČR vzít pouze tréninkově a zaběhli si veřejný závod v kategoriích T. Jejich výsledky jsem ale bohužel nedohledal :/. 

Závěrem je nutno poděkovat TJ Tatranu Jablonec nad Nisou za kvalitní organizaci, pogratulovat všem medailistům i jinak úspěšným a začít soustředit síly na pompézní zakončení letošního orienťáckého roku, které se odehraje už za dva týdny v Tisu u Blatna, a pro které dorostenci ani veteráni netají své vysoké ambice. Na obou frontách se legendy oddílu připravují na tvrdé boje, tak držte pěsti!

No a kdo by se slunečné atmosféry uplynulého víkendu stále nemohl nabažit, bude mít šanci si ji znovu připomenout již tento pátek (27.9.) od 14:15 hodin, kdy o něm ČT sport odvysílá svou reportáž - tak pěknou zábavu!

Odkazy: web závodu, obpostupy - semifinále, finále

 foto: Honza Petr, Dominika