Kotlářka umí i MTBO! (sprint, štafety a krátká 2.-3.6.)
12. 6. 2018 | Majka Pospíšilová
Kotlářka umí i MTBO
Vzhledem k absenci celostátních či jiných zajímavých závodů jsem o víkendu 2.–3. června kývla na to, že se také jednou zúčastním bajků v Karlových Varech. Terén jsem částečně znala z minulého roku, kdy jsem se po okolí Karlových Varů kolébala se sedmiměsíčním pupkem v rámci karlovarského filmového festivalu. Očekávala jsem cokoliv a do závodů nastupovala s mírnou rýmou a na paměti měla historku, se kterou přišla Kamila – na jakýchsi bajkových družstvech sestavila Pragofka tým z nebajkerů, ale dobrých orienťáků a Áda Kožinová jejich tristní výkon shrnula slovy „to bych i běžela rychleji“. Uvažovala jsem tedy, jestli nesebrat Barče odrážedlo a běžet s ním na zádech. Očekávání byla velká – šestičlenný tým DKP glosoval na facebooku, že jediný, od koho se neočekává umístění na bedně, je Kamila, která je už nějaký ten pátek v očekávání. I když vzhledem k jejím výkonům na béčkách týden poté, kde vyhrála D21C, bych řekla, že jedinou překážkou v umístění na stupních vítězů bylo to, že nestartovala.
Sobotní den byl ve znamení mistrovství ve sprintu a mistrovství štafet. Vzhledem k tomu, že jsem zatím absolvovala jen jediný závod MTBO v minulém roce, tak jsem musela jet nejnižší kategorii D21B. Hlavní pointou závodu bylo přijít na to, že žlutooranžové plochy nejsou louky, ale sjízdná oblast, tj. například vysoký les, kde se může jet i mimo cesty. No, tak samozřejmě jsem na to nepřišla a hned na první kontrolu jsem si vysekla asi 2 a půl minutovou ostudu. Těšit mě může to, že jsem nebyla sama a tento trik nachytal i zkušenější bajkery. DKP „repre“ může být se svými výkony spokojená, bednové pozice dosáhli Ondra P. v M21B (ještě teď ho mrzí druhé místo a 20 vteřin na vítěze, což by mu zajistilo postup do vyšší kategorie), Jirka R. byl 3. v M21C a moje skromné 2. místo v W21B.
Odpolední štafety byly plné nečekaných změn. Měla jsem nastoupit v naší druhé chlapské štafetě, ale „nákup“ Kuby Škody mi zajistil volné ruce a manažeři oddílu mě prodali štafetě SJI. Moc jsem netušila, s jakou výkonnostní kategorií to jedu, mými spolujezdkyněmi byly Bára Chudíková a René Paulíčková. O Báře vím, že byla jednou z nejlepších LOB závodnic, v MTBO scéně se moc nepohybuji, takže jméno René mi moc neříkalo. Trochu se mi začaly klepat kolena, když jsem zjistila, že Bára jede v repre trenkách. Uklidňoval mě pohled na René s 4 měsíčním miminem v náručí. Až po závodě jsem si vygooglila repre úspěchy druhé jmenované... Charakteristika závodu mi sedla – hodně velkých cest, na kterých se nepozná, že jezdím bez nášlapů a mám velké technické rezervy... Celkově druhé místo na MČR bylo velkým překvapením... Nemusíte tomu věřit, protože pořadatelé stále ještě nezveřejnili výsledky. Proto bohužel ani nevím, jak dopadli kluci...
Nedělní krátká jen doplnila DKP bednové úspěchy – v M21B první Martin Nývlt a třetí Ondra P., M21C první Jirka Ramba a za zmínku stojí imoje skromné 1. místo ve W21B (s ostudnou chybou na konci).
Sečteno, podtrženo, velká očekávání byla skoro splněna. Na bednu nedosáhli (krom zmiňované Kamčy) jen Tomáš Joh. a Ondra Falta, ale přeci jen konkurence v elitě, respektive v áčkách je velká. Několik z nás si vyjelo licenci a postup do vyšší kategorie.
Ráda bych v tomto článku poděkovala svým sponzorům, bez kterých by mě asi nepustili ani na start. Jmenovitě svatebnímu výboru za darování mapníku na MTBO, Ondrovi za kolo a neustálé přesvědčování, že mě MTBO vlastně baví.
