Jak jsme si svátek práce poctivě odpracovali aneb Litoměřický Tulipán 2015

7. 5. 2015 | Dominika Plochová

Termíny jednotlivých áčkových, béčkových či mistrovských víkendů většinou řešíme na poslední chvíli, a až podle toho, jestli se ten víkend neděje ještě něco více zajímavého, mnohdy i prošvihneme první deadline přihlášek. Zato na Litoměřický tulipán, který se již tradičně běžel na prvního Máje bylo přes dvacet Kotlíků přihlášeno již v polovině února. Takže to asi musí být vskutku kvalitní, léty prověřená akce. A to i letos byla!

Před dvěma lety v Terezíně se po poslední etapě chtěla větší část startovního pole minimálně zapíchnout stojanem, protože s takovou vlastní mapovou bezmocí se snad ještě nesetkala. Loni v Libochovicích zase pořadatel závodníky vypekl na druhé etapě tím, že se běželo bez kódů kontrol pouze na popisy. Očividně ani první a třetí etapa nebyla před rokem úplně zadarmo, protože se několika borcům podařilo být DISK ve všech třech závodech, což málem končilo věšením busoly na hřebík.

A o co že v tomto závodě vlastně jde? Tři etapy v jednom dni, každá s pevným i volným pořadím kontrol. Jednoduše skorelauf s několika danými postupy mezi kontrolami, s tím, že závodník musí oběhnout všechny. Hned po startu je tak třeba rychle vymyslet ideální postupy a nezapomenout hlavně na ty povinné. Druhá etapa byla i tentokrát zpestřena tím, že závodníci neměli k dispozici kódy kontrol, ale pouze popisy.

Centrum letošního Tulipánu bylo v Úštěku. První etapa, která již druhý rok po sobě nebyla ve městě, ale v lese, se tentokrát odehrávala na jihovýchod od města kolem vrchu Budina. Dle pokynů se mělo jednat o kratší middle na cca 30 minut, ale náročný kopcovitý terén nakonec závodníky prověřoval mnohem déle a většina etapových vítězů si tam pobyla až kolem třičtvrtě hodiny.

Druhá etapa, tzv. precision OB bez kódů se pak konala na malém prostoru stanového a chatového kempu Chmelař u stejnojmenného rybníka. Zde výjimečně nebyli závodníci za chybějící či špatně oraženou kontrolu (asi po loňské hromadné diskotéce) rovnou diskvalifikováni, ale byly jim přičítány trestné minuty. Záludností byly i některé popisy. Dlouho jsem přemýšlela, kde na rovném minigolfovém hřišti hledat jámu. Až na místě to bylo jasné – kontrola byla zapíchnuta v golfové jamce:-)! Kromě špatného oražení kontroly čekala na závodníky po startu ještě jedna nástraha – v případě nepozornosti srážka s labutí:-)!

Třetí etapa se pak již odehrávala přímo v Úštěku. Na jih od náměstí se vine několik terasovitých ulic, na sever je pak vilová čtvrť a rybník Barvíř, tedy terén více než pestrý a rozhodně ne rovný. Tak ani zde nebyly dodrženy plánované časy vítězů (kolem 20 minut) a přibližovaly se spíše k půl hodině. Ale byl pěkný den, hezký terén a zajímavé kontroly, tak to ani nikomu nevadilo, jen únava už začínala být znát. Aby ne, když třeba muži v H21 už měli po celém dni za sebou kolem 100 minut běhu a víc jak 15 kilometrů.

Z pohledu do výsledků je však patrné, že my na Tulipánu již nejsme žádní začátečníci, ale skoro tulipánoví profíci! Na prvních místech skončili Maruška K. v D14 a Dominika v D21, stříbro si odvezli Kamila v D21, Ivana v D50 a Kuba Řada v H21, brambory pak Lucka Řadová (D14), Hanka Dlouhá (D21) a Ondra Pospíšil (H21). A nějaký ten príma o-zážitek? Tak ten snad všichni, jako vždy!

Na webu závodu najdete i pěknou fotogalerii a můžete si tam prohlédnout i všechny mapy s tratěmi.

 A pokud si příště Tulipán nechcete nechat ujít, tak pořadatelé již avizovali, že další ročník se bude konat na podzim 2016 - 28. září!