HULK 2015

10. 11. 2015 | Lúca Janatová

Že je HULK v pátek na začátku listopadu ví každý, ale až v úterý před závodem jsem zjistila, že je to UŽ tento pátek a to překvapivě díky Levákovi, který vyslal mail, kdo že s ním poběží. Překvapivé, Levák nočáky nemá rád, a sám chce jít.. No, já chci taky! Nažhavit facebook a tým je sestaven. Díky Péťo a Zuzko.

Tentokrát míříme na Kamýk, moc nevím, jak to tam vypadá - ty modřanský pralesy si neustále pletu.

Zuzka jde první závod po porodu, Petra také - minulou noc u jednoho asistovala a tvrdí, že v lese možná usne, řeší to zeleným čajem.

Start tradičně pro chlapy v 18:17 za Kotlářku nastupuje Vašek Šňupárek. Holky vyráží v 18:30 a start to byl velkolepý. Při startu zrovna začíná ohňostroj na zřejmě dosti zazobané škole The Prague British School, která je od startu na dostřel. Takový ohňostroj jsem ještě neviděla - podle mě delší a větší než na Letný na Nový rok. Péťa a Bára na prvním úseku to hodnotí slovy „jak za války, vybíháme na jedničku, ta je ve vysoké trávě, všude čoud a vybuchují granáty“.

Po prvním úseku se toho v chlapech moc nestalo, dost jich doběhlo pohromadě a Vašek byl v kontaktu. V holkách se to roztrhalo víc - první Kamenice, druhá Véeška a třetí v závěsu Péťa.

Druhý úsek za Kotlářku v režii Kláši a Zuzky dopadl dobře. Pavel udržel pozici z prvního úseku a Zuzka dokonce posunula naši štafetu na 1. místo - to jsem fakt nečekala - super!

Chlapi už dávno bojují v lese, když vyrážím - Kaliméro to musí příště klukům prodloužit, nebo holkám zkrátit. Rozdíl v časech byl dost zásadní. Před čím mě holky varovaly, se stává realitou. Lezu do šílený džungle pichlavých ostružin, šlahouny všude kolem. Naštěstí Magic Shine dobře nasvěcuje reflexy a zůstávám jen na jedný bezdomovecký jámě, kterou musím najít z asfaltky napodruhé. Jdu pomalu, ale jistě. Těsně před diváckou mě ale rychlostí autobusu předbíhá Martina Tichovská a je bez šance s ní běžet byť jen 50 metrů. Je rozhodnuto, druhé místo si pohlídám. Ale houby rozhodnuto, holky z Pragofky jsou disklé z prvního úseku! Takže trička, nepoživatelný dort (prosíme příště organizátory o nějaký bez palmového tuku) a diplomy bereme MY.

Kluci nakonec dofinišovali na 5. místě za třemi štafetami Pragofky a Kamenicí. Příště prosímvás kluci, řekněte Jablonečákovi, že v Praze je třeba v napalmu použít cesty. Jednak Levák vypadá jak když ho cestou pokousal krokodýl, a druhak by vám to ušetřilo pár minut v lese...